OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvod » Údržba trávníků » Pojednání o nových poznatcích

Pro všechny milovníky trávníků uveřejňujeme pojednání o nových poznatcích se zaměřením na trávníky.

 

   Čistý a zdravý trávník je ozdobou každé zahradyŽiviny patří k základním složkám života pro faunu i flóru, samozřejmě společně se vzduchem a vodou. Živiny a vyrovnaný poměr živin jsou velmi důležité pro růst a celkový stav trávníků, pro produkci biomasy (nadzemní části). Živiny mají velký vliv na kořenový systém, zejména pak poměr mezi kořeny a nadzemní částí rostliny. Živinami totiž dokážeme ovlivňovat délku, rozvětvení a i směr kořenového systému. Poměr živin nezáleží jen na druhu rostlin a odrůdě, ale i na jejím využití. Živiny ovlivňují i stres, u rostlin je to sucho, vysoké teploty, přemokření, nebo výskyt choroby. A příjem živin ovlivňuje množství přijímané vody. 
   Trávníky – rostliny trávníků jsou vytrvalé rostliny, ale s ročním cyklem podobným stromům, kdy v podzimních měsících strom každoročně ztrácí listí. Rostlina trávy se skládá z více částí, kořenů, podzemních a nadzemních oddenků, listů a z korunky rostliny vyrůstá viditelné květenství např. u lipnice roční, nebo jen náznakem např. psinečku výběžkatého.
V klimatu České republiky je potřeba vzít na vědomí, že rostlina nejdříve začne s produkcí kořenů a později s listovou částí, nikdy nedochází k produkci kořenů a listů současně. K rozvoji kořenového systému rostliny používají cukry, které mívají uložené jako svou rezervu. Kořeny přestávají růst, až když přestane růst listová část a zprostředkovávají uložení cukrů jako energii pro růst v jarním období příštího roku. Kořeny tedy nemají funkci jako ústrojí, které jímá vodu a živiny, ale fungují rovněž jako rezervoár energie pro celou rostlinu.

Růst trávníku 
Celý životní cyklus rostlin trávníku je řízen světlem a teplotou. Rostliny trávníku jsou velmi přizpůsobivé a skládají se z lipnic, jílků a kostřav a všechny tyto rostlinné druhy dokáží růst ve všech pěti klimatických pásmech. Na rozdíl od trávníku např. rajče původem z Trávník hnojený rychlerozpustnými hnojivyČeské republiky, které bychom přesunuli do klimatického prostředí Afriky, neporoste, nepokvete a tím i nebude plodit. Rovněž obilí přesunuté do tropické oblasti nebude plodit. Vytrvalé trávy přesunuté do různých klimat nejen že přežijí, ale i porostou a budou schopny se přizpůsobit okolnímu prostředí včetně reprodukce. To je způsobené tím, že rostlina trávy je řízená slunečním světlem a teplotou. Trávníky v teplých oblastech mají dvojí růstový cyklus, na jaře dochází k velkému růstu trávníku, v létě díky horku se růst výrazně zpomaluje, až zastavuje a na podzim dochází k druhé vlně růstu trávníku. A v případě, že v letním horkém období, kdy trávník roste velmi pomalu, bude (samozřejmě s dobrým úmyslem) provedena podpora růstu aplikací trávníkového hnojiva s větší dávkou dusíku, rostlina ke své výživě použije své uchované cukry a nebude vytvářet nové.  A bez další následné produkce cukrů dojde k likvidaci jejích zásob energie. A tento zdroj energie je jen jeden a po jeho použití již rostlina nebude schopna odolávat následkům stresů např. chorobám. Na chladnějším severu Evropy má tráva jen jeden růstový cyklus trávy a to přes léto, kdy letní teploty umožňují trávě růst. Trávník je totiž složený z houževnatých rostlin, které se dokáží přizpůsobit téměř všem klimatickým oblastem, ale s různými růstovými cykly v závislosti na slunečním světle a teplotě. 

Kořenový systém – je správně, aby byl vždy hluboký a rozvinutý?
Všechny rostliny všeobecně jsou schopny produkovat rozvinutý kořenový systém, to však nemusí být vždy pozitivní. Někdy však můžeme narazit na otázku, zda je hluboký a rozvinutý kořenový systém pěstované rostliny pro nás prospěšný. Např. u salátu upřednostníme malé kořeny oproti velkým listům. Dosáhnout hlubokého a rozvětveného kořenového systému rostlin tedy není vždy pro pěstitele pozitivní. Ideální je vyrovnaný poměr mezi kořeny a listy rostlin. (viz. odstavec fosfor P)

Základní výživa rostlin se skládá z třech prvků - dusíku, fosforu a draslíku. 
Každý prvek má pro rostliny jinou funkci a rozhodně není důležitá kvantita jednotlivých uvedených prvků, jako různé aplikované poměry mezi všemi uvedenými prvky. Z uvedených prvků tvořících základní živiny dokáže rostlina trávníku bez problémů přijímat dusík a draslík, příjem fosforu je omezen v závislosti na výskytu zinku v půdním profilu.

Dusík N 
Pro trávník je ze všech prvků nejlépe přijatelný dusík. Rostliny trávníku ho dokáží přijímat ve vícero formách. Samozřejmě jsou známé hodnoty maximálního množství dusíku, které jsou rostliny trávníku schopny přijmout ve svém klimatu a to s ohledem na jednotlivé druhy Intenzivně udržovaný trávníkrostlin. Otázkou je, zda psineček dokáže přijmout 400 kg dusíku za rok, kostřavy 350 kg dusíku ročně, nebo jílek 500 kg, vždy je důležité zhodnocení, zda je toto množství přínosem pro rostlinu a zda se toto množství nestává jen zbytečně velkou finanční zátěží pro nás. U zemědělské produkce např. ječmenu pěstitel zná horní hranici výtěžnosti např. 8 tun z hektaru a tato hranice se žádným dalším hnojením nezvýší. Je důležité znát, pro jaký účel hnojíme, aby živina byla rostlinou správně využita. Jedná se o poměr množství hnojiva, které rostlině aplikujeme proti množstvím hnojiva, které dokáže rostlina přijmout ve svých specifických podmínkách. Poměr množství aplikovaného hnojiva k množství rostlinou přijatého hnojiva 1:1 je nesmyslný, nikdy se nestane, aby rostlina přijala 100% živin, které jí hnojením poskytneme. To platí nejen pro dusík, draslík a fosfor, ale pro všechny další mikroprvky. Od počátku hnojení dusíkem rostlina reaguje růstem a to růstem úměrně na množství dusíku v hnojivu – a tento proces je řízen teplotou. Když rostlina začne produkovat květenství, přijatý dusík přesměruje do něj na úkor svého růstu, který se zpomalí. 
Když známe předpověď počasí s ohledem na teplotu, můžeme přidávat, nebo ubírat živiny tak, aby je rostlina dokázala co nejvíce využít. 
Tím je možné ušetřit investice za nadbytečné množství aplikovaných hnojiv, které by rostlina nebyla schopna využít. Jak tedy využít maximální množství dusíku? Změnou množství dusíku, formu dusíku typem hnojiva a zároveň vhodností aplikace v závislosti na ročním období. Dusík je nejdůležitější prvek ve výživě rostliny, ale je velmi rychle rozpustný a tím dochází k ztrátám. Ztráty dusíku můžou být Přesným hnojením docílíte dokonalého vzhledurůzné a nejvyšší jsou v pískových substrátech (greeny, odpaliště, sportoviště) všude tam, kde je velká propustnost vody zároveň způsobující i nízkou kationtovou výměnu. Další ztrátou dusíku je povrchový odtok, prudký déšť odplaví nevsakující se vodu včetně aplikovaného hnojiva. I za situace, kdy již došlo k rozpuštění hnojiva a to se dostane do půdního profilu a udeří prudký déšť, nebo dojde k nadměrné závlaze, odplaví se toto rozpuštěné hnojivo do spodních vod. V EU se začínají vytvářet velmi přísné nitrátové směrnice používání hnojiv, limity se vztahují především na obilí, které stanoví různé maximální množství nitrátů pro jednotlivé státy EU a v jejich různých oblastech. V některých zemích EU se tyto limity objevují i pro hnojení sportovních trávníků. Další způsob ztráty dusíku je jeho přeměna do plynného skupenství a následný výpar, tím se podporuje skleníkový efekt. Nejznámější je ztráta močoviny ve chvíli, kdy při vysokých letních teplotách a sucha se 50% aplikovaného dusíku odpaří do ovzduší. Podstatná je rovněž denitrifikace, (což je jeden z procesů v koloběhu dusíku, při němž se mění dusičnany (NO3-) na elementární dusík (N2)), kdy se dusík stává součástí vzduchu. Další ztráta se nazývá imobilizace (znehybnění), kdy dusík je vázán v organickém materiálu (v kořenech, houbách a v dalším nerozloženém organickém materiálu) a není tedy přístupný pro rostlinu. Imobilizace dusíku je ale jen částečné blokování dusíku, později bude opět využit. Tzn., že využitelnost různých forem aplikovaného dusíku může být jak velmi vysoká, tak velmi nízká. Při použití pomalu působících obalovaných (dlouhodobě působících) hnojiv nebo rovněž i při zapravení hnojiva přímo do země se značně omezí ztráty dusíku. V případě použití rychle působících hnojiv aplikovaných na povrch a to jak za vysokých teplot a sucha, nebo naopak v období nadměrných dešťových srážek je dost reálné počítat se ztrátou až 50% aplikovaného dusíku. Tzn., že při nákupu pytle hnojiva bude jen polovina množství přijata rostlinou. Druhá polovina pytle bude uvolněna do vzduchu, nebo do podzemních a povrchových vod. Celosvětově je močovina využitelná jen z 50%, tzn., že 50% močoviny, která je používaná nejen pro zemědělství (např. produkce obilí) se vyplavuje do oceánu. Proto je nutné zvýšení využitelnosti moderních obalovaných hnojiv obsahujících dusík, které povede ke snížení finančních nákladů a tím ke zvýšení celkové efektivity hnojení. Při výzkumu efektivity různých forem dusíkatých hnojiv se stejným poměrem živin v porovnání s vizuální kvalitou trávníků (barva, hustota) na políčkách o totožných výměrách bylo z každého políčka provedeno vážení vzniklé biomasy sečí (vážením odstřižků trávy jednotlivých políček po každé seči). Za dva roky výzkumů bylo zjištěno, že nejlepší výsledky jsou s plně obalovanou močovinou. Průměrně bylo z políčka po každé seči naváženo 3 kg odstřižků. U některých políček bylo naváženo i 4 kg, ale zde se již neprojevoval žádný vyšší stupeň kvality trávníku. Tento 1 kilogram (biomasy) odstřižků z políčka trávníku navíc nepřinesl žádnou výhodu, naopak pro tento nárůst odpadu byla zaznamenána větší spotřeba vody a více energie a času na sekání. 
Dobře provedeným hnojením najdete správný poměr mezi kvalitou trávníku a produkcí biomasy. Přehnojování je nežádoucí, bez žádné výhody s ohledem na kvalitu trávníku, a způsobuje jen ztráty především ve formě přílišného vzniku biomasy jako odpadu. 
   Bez pravidelné a přiměřené minerální výživy nebude nikdy trávník v dobré kondiciPro růst rostlin musí být zajištěn neustálý příjem dostatečného množství živin, ani člověk nepije a nejí jednou za den.  Když rostlině dáte formou hnojiva rychle působící dusík, je sice okamžitě přístupný pro rostlinu, ale jen po krátkou dobu. Při aplikaci obalovaného dusíku formou dlouhodobého hnojiva lépe ovlivňujeme potřeby rostlin. Nejedná se ale jen o nedostatek výživy, také vše, co rostlině dáme navíc, vytváří pro ni stres. Klimatické podmínky, v kterých se rostlina vyskytuje, mají hlavní vliv na její potřeby. Když rostlina žádné živiny nepotřebuje, nemá smysl ji je dávat. Když rostlině dáváme během roku přesně to, co potřebuje, určitě zaznamenáme úsporu v závlaze a méně biomasy, tím šetříme vodu, energii, čas i finance a navíc i podstatně zvyšujeme odolnost rostlin proti chorobám, které pak nemusíme následně ošetřovat.

Draslík K 
Po dusíku je pro téměř všechny rostliny velmi důležitý další prvek a to je draslík. Draslík je velmi důležitý pro hospodaření rostlin (samozřejmě i rostlin trávníku) s vodou a dále pro uchovávání energie do budoucna ve formě cukru. Draslík je velmi důležitý pro rezistenci rostlin (rostlin trávníku) proti stresu suchem, protože rostlina potřebuje kontrolovat svoji transpiraci (transpirace je výdej vody Trávník v druhé polovině listopadu - v této době je nejvyšší čas na podzimní hnojení rycherozpustnými hnojivypovrchem rostlin - listem. Je to zakončení transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů až do listů. Transpirace zásobuje všechny části rostliny vodou a minerálními živinami a zabraňuje přehřívání listů. Zajišťuje správný průběh fotosyntézy a dýchání. Rostliny do určité míry transpirací dokáží vyrovnávat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Na územích bez vegetace můžeme očekávat velké rozdíly mezi denní a noční teplotou.) Ve chvíli, kdy rostlina trpí stresem ze sucha, začne uzavírat listy a vadne. Na listu rostliny probíhá transpirace jak na horní, tak spodní části. Ve chvíli, kdy rostlina začne trpět stresem ze sucha, list uzavře a transpirace probíhá jen na polovině celkové plochy listu. Když ale rostlině dodáme formou hnojiva dostatek draslíku, omezíme toto uzavírání listů a rostlina je schopna lépe ovládat stres z nedostatku vody. Byl proveden výzkum, který spočíval na sledování (speciálními přístroji) kvality trávníkových rostlin na políčkách s různým složením rychle působících a obalovaných dlouhodobých hnojiv s rozdílným množstvím vody. Následně bylo zjištěno, že poměr dusíku a draslíku 1 (N) : 3 (K) v horkém letním období je pro rostlinu trávníku výhodnější než poměr 1:1. Poměr 1:3 v horkých letních měsících rostlinám oddálí stres ze sucha
Je potřeba si ale nezaměnit termín oddálení stresu od slova eliminace stresu. Když bude rostlina dlouhou dobu bez příjmu vody, stejně uschne, ale dobře za každý den navíc, kdy je v horkých letních měsících trávník v pořádku. Rovněž bylo zjištěno, že je rozdíl, v jaké formě je rostlinám trávníku draslík podáván. Jestli je to formou dusičnanu draselného KNO3 (ledek draselný), nebo síranu draselného K2SO4. Při aplikaci vhodně zvolených hnojiv draslíku totiž dochází k úspoře velkého množství vody a to až o 50% běžného množství závlahové vody u neošetřené trávníkové plochy – viz graf. 
   Další druh stresu rostlin trávníku je zátěž tzv. pošlapem. Výzkumem při použití zátěžového simulátoru bylo zjištěno, že nejlépe odolává trávník, kterému bylo aplikováno hnojivo o poměru dusíku a draslíku 10 (N) : 17 (K). Při aplikaci hnojiva o tomto poměru byly listy rostlin trávníku co nejotevřenější. Dostatečné množství živin je pro rostliny trávníku důležité, ale ještě důležitější je poměr živin. Výzkum se zabýval i účinkem obalovaného draslíku a rychle působícího draslíku. Logickým výsledkem je, že není důležité mít v obalovaném hnojivu 100% obalovaného draslíku, ale je dostačující jen 1/3 obalovaného draslíku. V případě hnojiva obsahujícího 100% obalovaného draslíku je žádoucí výsledek moc pomalý. Protože se draslík v půdě moc nepohybuje, tak i když je rychle působící, je z ní rychle vyplavován. V kořenové zóně rostliny je však draslík připraven a rostlina ho může v případě potřeby kdykoli přijmout. Když je chladné počasí i chladné léto, není rozhodně dobré dávat rostlinám trávníku 100% obalovaného draslíku. 
   Trávník napadený červenou nitkovatostí - kornatkou travníChoroby - infekční onemocnění ( ...více na www.chorobytravniku.cz) jsou dalším stresovým faktorem pro trávník. Živiny obsažené v trávníkových hnojivech nám mohou pomoci v boji proti nim. Živiny formou trávníkových hnojiv ovlivňují napadení trávníků infekčními onemocněními. Jsou samozřejmě i výjimky, kdy např. napadení lipnice luční graminikolní rzivostí je ovlivňováno genetikou rostliny a trávníkové hnojivo neovlivňuje ani nepotlačuje její rozvoj. Velmi časté onemocnění kornatka travní (červená nitkovatost) může být přihnojením potlačena, nebo zlikvidována. Naopak pytliová spála trávníku je onemocnění, jehož rozvoj přihnojením ještě urychlíme. My můžeme ale rostliny trávníku posílit tím, že jim budeme dodávat vyvážený poměr živin a tím dosáhneme do určité míry rezistence vůči většině chorob. Pokusem bylo zjištěno, že vliv na rozsah onemocnění má i druh hnojiva. Při pokusech, kdy je nutné simulovat chorobu a je nutný na trávníku její výskyt, je ideální udržovat listy trávníku vlhké. To se nejčastěji provádí zařízením na vytváření rosy, které mlžením udržuje listy trávníku mokré celý den i noc. 
   Při pokusném napadení lipnice roční antraknózou trávníku bylo při hnojení síranem draselným napadeno o 20% větší plochy trávníku než v případě hnojení dusičnanem draselným. Antraknózu trávníku dokážeme tedy redukovat o 20% pouze použitím správně zvoleným hnojivem osahujícím dusičnan draselný. Síran draselný je sice levnější hnojivo, ale pro další léčbu již o 20% plochy navíc napadeného trávníku je nezbytné použití fungicidu. Pro vhodnost četnosti použití trávníkového hnojiva byl proveden výzkum, při kterém bylo sledováno napadení kostřavy rákosovité patogeny rodu rhizoctonia nejčastěji se vyskytujícím druhem rhizoctonia solani.  Kostřavě rákosovité, které nebyl dodán žádný dusičnan draselný, nebo maximálně 2 aplikace, bylo prokázáno 8-12% plochy napadení chorobou. Když bylo podáno kostřavě rákosovité 4-6 dávek draslíku formou dusičnanu draselného, během léta nepropukla na trávníku žádná choroba a to během dvou let. 
   Podobně dopadlo i napadení lipnice luční drobnou kulatou ohniskovostí trávníku (dolarovou skvrnitostí), kterou je lipnice luční napadána velmi často. Na políčku trávníku s lipnicí luční, které nebylo dusičnanem draselným ošetřeno, bylo o víc jak 20% plochy navíc Postřik trávníku napadeného dolarovou skvrnitostínapadeno dolarovou skvrnitostí, než políčko, které bylo draslíkem ošetřeno. Toto políčko trávníku s aplikovaným dusičnanem draselným nebylo napadeno dolarovou skvrnitostí vůbec a to i za intenzivní snahy vyvolat onemocnění vlhčením listů trávníku mlžením celé dny i noci. V letních měsících jsou rozhodně vhodné rozložené dávky draslíku do více aplikací jako prevence proti vzniku infekčních chorob. Bylo prokázáno, že počet aplikací trávníkových hnojiv obsahujících draslík je důležitější, než jeho celkové aplikované množství. V létě se nevyskytuje jen jeden druh infekčního onemocnění, v poslední době je chorob hodně a nedá se předvídat, která onemocnění nastoupí. Aplikace draslíku formou trávníkového hnojiva není účinná na specifická infekční onemocnění. Ale pravidelné hnojení trávníkovým hnojivem obsahujícím draslík je velmi důležité jako prevence, aby rostliny trávníku byly zdravější a odolávaly různým infekčním onemocněním.

Fosfor P 
Posledním hlavní prvkem ve výživě rostlin je fosfor. Příjem fosforu je ale pro rostliny velmi komplikovaný, rostlinu přijmutí fosforu stojí hodně energie a to platí speciálně pro rostliny trávníku. Fosfor v kořenové zóně rostlin není moc pohyblivý, ale může být vyplavován z čistě pískového substrátu. Fosfor rostlina dokáže přijmout pouze ve velmi úzkém rozsahu ph. Ve chvíli, kdy je nižší, nebo vyšší ph ,je fosfor blokován a rostlina ho nedokáže přijmout (průměrná hodnota ph České republiky je 6,1)Využitelnost fosforu z hnojiva je velmi nízká. Rostliny si proto vyvinuly různé metody na způsob získávání fosforu např. kořeny, na kterých si vyvinuly speciální receptory (detektory), aby dokázaly určit, kde se v půdě fosfor nachází. Např. rostlina zelí obětuje až 50% energie, které dostane ze Nezapomeňte po výsevu na hnojení trávníkovým hnojivem obsahujícím fosforslunečního záření, aby dokázala najít v půdě fosfor, který detekuje ve formě půdního roztoku.  Když jedné rostlině zelí přidáme hnojivem fosfor a druhé rostlině žádný fosfor nedáme, rostlina si bez přidaného fosforu tento prvek v půdě hledá a všemi kořeny směřuje směrem k políčku první rostliny, které byl fosfor hnojivem aplikován. Rostlina zelí, která měla k dispozici dostatek fosforu, vytvořila svislý kořenový systém. Ostatní podmínky jako teplota a závlaha byly pro obě rostliny totožné. Problém je v tom, že když zmíněná rostlina zelí vynaloží energii na směřování kořenového systému, nemá už dostatek energie na růst hlavy. 
   Rostliny trávníku produkují velký kořenový systém, aby obsadily půdu a našly fosfor. I když najdeme u trávy hodně rozvinutý kořenový systém, nemusí to být vždy pro rostliny trávníku pozitivní, může být i z důvodu absence, nebo nedostatku fosforu v půdním profilu. Velký kořenový systém si rostlina trávníku může vytvořit jenom proto, aby fosfor našla. 
   Když se tedy zaměříme na poměr hmotnost kořenů a listů, zjistíme, rostliny bez fosforu mají větší hmotnost kořenového systému než rostliny s fosforem. Ale rostliny bez fosforu mají až o 40% menší hmotnost listů, než rostliny s fosforem. A to je dost zásadní nepoměr mezi kořenovým systémem a listovou částí u rostliny s fosforem a bez něj. Příjem fosforu můžeme ovlivnit správným typem hnojiva, složením hnojiva a dávkováním během roku. Nejlepší zdroj fosforu je MAP, je účinnější než TSP a účinnější než SSP. Na čistě pískovém substrátu je vhodnější použití obalovaného MAP z důvodu zabránění jeho vyplavení.

Současně s výsevem travní směsi aplikujte hnojivo s vysokým obsahem fosforu - založení Kvetoucí loukyVelmi důležitý je i poměr mezi makro a mikro prvky (chemické prvky vyskytující se v živých organismech jen ve stopových množstvích).  Z mikroprvků je pro rostliny trávy velmi důležitý zinek a železo. Železo Fe je důležité pro chlorofyl, v případě přehnojení trávníku dusíkem za absence železa rostlina trávníku použije hodně energie na získání železa z půdního roztoku. Nedostatek železa na trávníku není vidět, rostliny trávníku vždy použijí svou energii k jeho zachycení. Zinek Zn je rovněž důležitý mikroprvek, protože je vázán na příjem fosforu. Když rostlina nemá dostatek zinku, rostlina přijímá nadbytek fosforu, nedokáže rozpoznat, jestli ho má dost nebo ne a bere všechno, co je okolo. Příznaky nedostatku mikroprvků nejsou vidět, ale důležitý je pohled z hlediska energie rostlin. Když mají rostliny trávníků dostatek mikroprvků, neztrácí energii v jejich hledání, nebo vyrovnávání poměrů a jsou pevnější, zdravější, hustší a odolnější vůči chorobám nebo suchu a vedru.

 


 

 

Co s trávníkem v srpnu?

 


 Krtek, hryzec?

víme jak na něj! Usmívající se
likvidace hryzce v zámeckém parku

 

 Trávníková hnojiva, celoroční plány hnojení


Netkané a tkané mulčovací textilie


Infekční onemocnění v trávníku

Plevel v trávníku

Profesionální rozmetadla a sečky Spyker

Plastové obrubníky pro okraje trávníků a okrasné záhony

Profesionální technika pro zakládání a údržbu trávníků

Řízeně uvolňovaná hnojiva 
           Partnerský web
Jednorázová prostěradla


 Náš TIP          

Nejprodávanější zboží:
Mulčovací netkané textilie
Role a balíčky
Trávníková hnojiva
Hobby zahradní obrubník
Profesionální obrubníky Garden Diamond


 

 

 


   zahradní technika



Inzerce
zahradní techniky