Trávníkové zeminy a substráty

balené a volně ložené trávníkové substráty a zeminy v e-shopu

Založení trávníku na těžké (jílovité) půdě je zcela nevhodné. Zlepšení vlastnosti těžké půdy dodáním zlepšujících materiálů je v některých případech méně efektivní, než výměna této půdy za již namíchané trávníkové zeminy, nebo substráty. Na půdách středně těžkých je možné založit trávník pouze extenzivního typu jakou je např. Kvetoucí louka, nebo městská zeleň, trávníky v parku, atd.

Při nerespektování podmínek vhodné půdy tzv. vegetační vrstvy pro založení trávníku bude velmi brzo nutná jeho celková rekonstrukce.

Trávníkové zeminy a substráty, nebo jejich kombinace jsou vhodné jak pro zakládání nových travních ploch výsevem tak pro pokládku trávníkových koberců. Svým složením podporují kvalitní klíčení a růst travního osiva, udržení živin a dobrou propustnost vody. Skládají se z rašeliny, kompostu, písku, jílových minerálů, hnojiv a vápence.

• Kůrový kompost – jedná se o nejpřirozenější zdroj uhlíkatých látek a živin ve formě lehce a zároveň postupně přístupných pro většinu rostlin. Využívají se komposty vzniklé kompostováním kůry jehličnatých stromů. Kriteriem použití je dokonale zvládnutý a ukončený fermentační proces, aby nedocházelo v substrátu ke spotřebovávání dusíku a jeho deficienci v potřebě rostlin. Kůrový humus jako organický materiál je výborným zdrojem živin, díky jeho postupnému rozkladu je zásobou živin i dlouhodobějším horizontem pěstování. V substrátu dokáže zadržet vodu.
• Liadrain – vzniká drcením liaporu. Takto vzniklá zrna o frakci nejběžněji 0 – 8 mm mají lepší kotvící vlastnosti pro kořenovou soustavu. Vyznačuje se díky podílu jemnější frakce vyšší objemovou hmotností v rozmezí 400 – 600 kg/m3. Lidrain je v současné době jednou z nejvíce využívaných surovin při výrobě střešních substrátů.
• Zeolit – zeolit (frakce 0 – 15 mm a 2,5 – 5 mm) je přírodní minerál vulkanického původu (hydratovaný alumosilikát alkalických kovů a kovů alkalických zemin), který se díky uspořádání své krystalické mřížky využívá především pro svou pórovitost, iontovou výměnu a  hydroabsorbci. Zeolit poutá ve své krystalické mřížce vodu a postupně ji v období sucha uvolňuje pro potřeby rostlin, čímž se zlepší hospodaření substrátu se srážkovou nebo závlahovou vodou. Tento pozitivní vliv se projeví již po přidání relativně malého množství zeolitu do substrátu. Díky velkému množství mikroskopických pórů a kanálků má zeolit velký vnitřní povrch 150 – 120 m2/g. Zeolit je schopen poutat ve své krystalické struktuře ionty zejména K+, NH4+, Ca2+. Přidáním zeolitu do substrátu se zvýší jeho sorpční kapacita tj. schopnost poutat živiny dodané do substrátu hnojivy. Dodáním zeolitu se tedy omezí vyplavování živin.
• Rašelina – využívá se rašelina o frakci 0 – 10 mm. Rašelina se využívá díky svým ideálním vlastnostem pro pěstování rostlin, dokáže zadržet vodu v substrátu, je zdrojem živin, vytváří vhodné podmínky pro rozvoj kořenové soustavy. Rašelina díky svému přirozeně nižšímu stupni pH může vyvážit alkalickou reakci některých materiálů. Její použití ve střešních substrátech je odvislé od druhu střešního substrátu a budoucí vegetace. Výhodou rašelin je snadná manipulovatelnost, relativně nízká objemová hmotnost, homogenita, nezasolenost, bezplevelný stav, nepřítomnost chorob a škůdců. Málo rozložené bílé rašeliny se využívají pro zvýšení vododržnosti a pro optimální vzdušný režim.

Rašeliny, to jsou organické zbytky rostlinných společenstev v různém stupni rozkladu, vzniklé v důsledku nedostatku kyslíku a za působení vody procesem zvaným rašelinění.  

Balené rašeliny v e-shopu

Volně ložené rašeliny v e-shopu

Rozdělení rašelin podle typu rostlinného společenstva:

• Rašeliníková rašelina (Sphagnum Peat) – běžně nazývaná jako rašelina je složená hlavně z částečně rozložených druhů rodu Rašeliník (Sphagnum). Představuje nejdůležitější typ rašeliny pro využití v zemědělství a zahradnictví.
• Rokytová rašelina (Hypnum Peat) – je složená hlavně ze stonků a listů různých druhů rodu Rokyt (Hypnum)
• Rákosová rašelina – tvořena hlavně rákosy, včetně Phragmites, Scirpus
• Třtinová rašelina – tvořena hlavně stonky, listy, rhizomy a kořeny druhů třtiny a druhů ostřice (Carex)
• Rákoso třtinová rašelina –vzniká z rákosu, třtiny a jiných nemechových vláken
• Ostřicová  rašelina (Carex Peat) – rašelina s významným podílem zbytků rodu Carex

Rašelinový humus je plně rozložená rašelina, tak že původní rostliny už nejsou rozpoznatelné.      

Rozdělení rašelin podle stáří:

• Vláknité rašeliny – poměrně mladé mechy, které jsou jen částečně rozloženy, obvykle mívají vyšší schopnost poutat vodu, nízké pH, nízkou objemovou hmotnost a málo sušiny  
• „Hemic“ rašelina – střední část rozkladu, starší a více rozložená než vláknitá rašelina  
• „Sapric“ rašelina – nejstarší a nejvíce rozložená rašelina, v barevné škále od tmavě hnědé až po černou. Je výborným zdrojem energie a používá se jako palivo v mnoha částech světa