Regulace krtků
Mauki, stroj na regulaci krtků
Krtek obecný
není škůdce, nikdy mu nejde o zeleninu, květiny, nebo kořeny ovocných stromů jeho potrava se prostě neskládá z části rostlin, ale živí se převážně bezobratlými živočichy, především kroužkovci, hmyzem a drobnými obratlovci, jako mláďaty hrabošů a rejsků, nepohrdne i ještěrkou, žábou nebo myší. Jeho délka je 13 až 17 cm, délka ocasu bývá necelé tři centimetry, hmotnost 70 až 120 g. Dožívá se 2 až 3 let. Denní příjem potravy dosahuje 50 až 100 g., tj. téměř 100% své hmotnosti. Zajímavostí je, že svou kořist neusmrtí, ale znehybní poraněním nervového centra. Tím jeho kořist zůstane dlouhou dobu naživu a pro krtka představují zdroj čerstvé potravy. Svou kořist sbírá v chodbách, které pravidelně prochází a to i víc jak třikrát za den. Když tyto nory o průměru 5 cm v hloubce 5 až 30 cm pod povrchem a v délce i 50 metrů buduje ( domovské území dosahuje až 2.000m2), přebytečnou zeminu vytlačuje na povrch ve formě bohužel nežádoucích krtin. Pod největší krtinou mívá krtek své hnízdo a to ve hloubce až 60 centimetrů. Při jeho vykopání bychom spatřili velký a prostorný pelech, vystlaný senem, listím, kořínky a trávou. Rovněž bychom měli vědět, že je plný hmyzu, zvlášť blech, které jsou až šestkrát větší než blechy psí.
Krtek je znamenitý plavec, při povodních byl často pozorován jak se zachraňuje plaváním přes široké a prudké řeky. Krtek nemá vyvinutý zrak, ten však pod zemí nepotřebuje, ale má jemný čich, hmat a sluch. Ve vlhčích půdách, nebo na jaře po tání sněhu krtek dokonce vytváří hnízda téměř na úrovni země a navršením velkého množství zeminy vznikají rozsáhlé krtčí hrady. I když je rekonstrukce vegetační plochy trávníku velmi náročná mělo by se k regulaci krtků přistupovat více než uvážlivě a to jen, když se různé návody (na internetu je jich dostatek) k odpuzování krtků minou účinkem. Navíc uvolněné území se i po účinné regulaci krtka po určité době uvolní pro konkurenty z okolí. Díky jejich četnosti se v některých oblastech regulace krtků stává neúčinnou.