Travní směsi dělíme do dvou základních skupin:
-
travní směsi odolné suchu, chorobám a zasolení
Probíhajícím klimatickým změnám a pokračujícímu legislativnímu omezení použití ochranných pesticidních přípravcích registovaných do trávníků se nejvíce přizpůsobíte výběrem z kategorie travních směsí odolných na sucho, choroby a zasolení. Toto rozhodnutí považujeme za hlavní preventivní opatření ochrany trávníků před suchem, chorobami a zasolení.
Travní směsi odolné suchu a chorobám a zasolení v eshopu -
klasické realizační travní směsi
Klasické travní směsi v eshopu
Klasické realizační travní směsi - všeobecné pojednání
pro to, aby trávník splňoval požadavky klientů, musí mít tyto důležité vlastnosti: hustotu, odolnost vůči zatížení, malou tvorbu biomasy, rychlou regeneraci, odolnost vůči chorobám, dobrý vzhled ( šířka a barva listů) a snášenlivost nízkého sesekání.
Rozhodující vliv na kvalitu trávníků má jejich druhové složení.
Charakteristika vlastností jednotlivých druhů – 1 nejhorší, 10 - nejlepší
| Charakteristika jednotlivých travních druhů | Jílek vytrvalý | Kostřava červená | Lipnice luční | ||
| dlouze výběžkatá | trsnatá | krátce výběžkatá | |||
| tolerance zatížení | 10 | 4 | 3 | 4 | 9 |
| odolnost vůči chorobám | 6 | 7 | 5 | 4 | 7 |
| tolerance vůči suchu | 4 | 6 | 7 | 8 | 5 |
| rychlost vzcházení | 10 | 8 | 7 | 6 | 2 |
| náročnost na živiny | 9 | 6 | 4 | 4 | 8 |
| tolerance na vysoké teploty | 2 | 5 | 6 | 6 | 5 |
| jemnost listu | 4 | 4 | 8 | 8 | 3 |
| čistota po seči | 4 | 7 | 8 | 8 | 5 |
| tolerance zasolení | 4 | 5 | 7 | 8 | 4 |
| tolerance zastínění | 5 | 5 | 6 | 6 | 5 |
| hustota | 5 | 4 | 9 | 9 | 5 |
| tolerance vůči zamokření | 2 | 4 | 4 | 4 | 4 |
| produkce plsti | 1 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| tolerance vůči zimě | 2 | 3 | 3 | 3 | 6 |
Kostřava červená (Festuca rubra)
náleží k nejvýznamnějším trávníkovým druhům, je zastoupena ve všech typech trávníků. K jejím vlastnostem patří vytrvalost, odolnost vůči suchu a zastínění, dobré konkurenční schopnosti a malé náročnosti na živiny a klimatické podmínky. Kostřava červená vytváří hustý, pružný a jemný drn sytě zelené barvy. Neodolává dobře sešlapávání a při vyšší zátěži z trávníku ustupuje. V nezatěžovaných trávnících je velmi silná a ostatní druhy z porostu vytlačuje. Kostřava červená začíná růst velmi brzy na jaře a podílí se na svěží barvě trávníku, v letních měsících růst zpomaluje. Nedostatkem vláhy kostřava červená šedne a zavadá. Po skončení suchého období rychle regeneruje.
Kostřavy červené – Festuca rubra
+ jemnost listu
+ hustota
+ tolerance vůči stínu
- rychlost regenerace
- odolnost vůči zatížení (vhodná spíše do okrasných trávníků)
Samotné kostřavy se dále dělí na trsnaté, krátce a dlouze výběžkaté. Kombinace těchto tří druhů zajistí vysoce kvalitní trávník.
- Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata)
řadí se mezi trsnaté trávy, je nižšího vzrůstu, má jemné úzké listy a vytváří velmi hustý travní koberec. Vyniká vytrvalostí, suchovzdorností, malou náročností na živiny a značnou konkurenční schopností. Na jaře se rychle probouzí a sytě zelenou barvu si ponechá po celou dobu vegetace, jen v letním období šedne a zavadá. Snáší sekání i pod 1 cm. - Kostřava červená dlouze výběžkatá (Festuca rubra rubra)
má širší listy a vytváří nejvíc nadzemní i podzemní hmoty (je nejvrůstnější). Je schopná množit se dlouhými podzemními výběžky na uprázdněná místa v trávníku a zaplňovat je . Od kostřavy červené trsnaté se liší tvorbou řidšího drnu. - Kostřava červená krátce výběžkatá ( Festuca rubra trichophylla)
vytváří velmi krátké podzemní výběžky, charakterem růstu a tvorbou drnu se podobá více kostřavě trsnaté než dlouze výběžkaté (liší se pouze změnami barevného odstínu).
Kostřava rákosovitá ( Festuca arundinacea) - travní druh budoucnosti
tento trávní druh je díky globálnímu oteplování na vzestupu. Z botanického hlediska je blíže ke krátce výběžkatým travám, ale pokud je v trávníku v menším zastoupení, má snahu vytvářet drny. Proto je důležité aby jejich podíl v celem složení travní směsi byl výrazně dominantní. Během let se, díky šlechtění, kostřavy rákosovité výrazně změnily. Původně byly širokolisté a malé. Změny proběhly především u barvy a zúžení listů. Některé kostřavy rákosovité mají po šlechtění užší listy než 4turf jílky a zvládnou i nižší typ seče.
Další odrůdy šlechtěné kostřavy rákosovité jako třeba Foxhound (šlechtění v USA), jsou výrazně tmavě zelené barvy, odrůdy jako Atbara jsou středně zelené a odrůdy jako Armani mají světlé zelenou barvu a tím krásně zapadají do klasických realizačních směsí. Světlá barva je navíc praktická a to proto, že v Evropě je velký problém s lipnicí roční, což v Americe nemají, protože můžou lipnici roční z trávníku chemicky vyselektovat. Postřik není u nás registrovaný, proto se ve světlých travních směsí lipnice roční pohledově ztrácí.
Nové odrůdy kostřav rákosovitých vytvářejí husté drny a mají šířku listu srovnatelnou s jílkem vytrvalým, nebo s lipnicí luční. Vyznačují se vysokou vytrvalostí a odolností proti chorobám, velmi dobře odolávají suchu, protože jsou schopné přijímat vodu a živiny i z hlubších vrstev půdy. Nejlépe se jím daří při vyšší výšce sečení a na hnojení nejsou příliš náročné. Travní směsi odolné suchu, chorobám a zasolení
Kostřava ovčí (Festuca ovina)
jedná se o nenáročný travní druh s výskytem na extrémně suchých stanovištích, kde využívá svou schopnost přijímat živiny i při značně níkém pH půdy. V trávnících se Vyskytuje na místech zastíněných stromy, v zatěžovaných trávnících je vzácně. Kostřava ovčí je hustě trsnatá s vystouplým trsem a tenkým, temněji zbarveným listem. Trávník z kostřavy ovčí je mimořádně hustý, jemný a pružný, po většinu roku temně zelený. Je náchylná na kornatku travní (červená nitkovatost trav), odolává plísni sněžné. Předností kostřavy ovčí je malá tvorba hmoty, nevýhodou je menší odolnost proti zátěži a nevyhovuje ji nízké kosení.
Lipnice luční (Poa pratensis)
mezi její nejvýznačnější vlastnosti patří tvorba dlouhých podzemních výběžků. Listy má středně široké až široké, nové trávníkové odrůdy mají listy užší. V dobrých podmínkách plně vzchází až za 3-4 týdny po výsevu, proto je vhodná kombinace s jinými rychle klíčícími druhy (např. lipnice luční) pro omezení zaplevelení. V trávníku se vyvíjí pomalu a plného rozvoje dosahuje až ve třetím nebo čtvrtém roce. V porostu zaplňuje mezery mezi trsy a rychle vyplňuje všechna poškozená místa. Dobře snáší i silné zatěžování. Na jaře začíná růst velmi pozdě, proto se vhodně doplňuje s kostřavou červenou. V sušších podmínkách zůstává zelená. Sekání snáší nízké (2-3 cm), ale dobře roste i při sekání kolem 5-6 cm (nižší hustota trávníku). Hnojení je přímo závislé na zatěžování a četnosti sekání. Čím častější, tím větší nároky na potřebu živin.
Lipnice luční – Poa pratensis
+ odolnost vůči sešlapání
+ tolerance vůči zimě
+ výborný vzhled po sečení
- pomalé vzcházení (3 až 4 týdny)
Lipnice je v kombinaci s jílkem vhodná pro intenzivně zatěžované trávníky.
Jílek vytrvalý (Lolium perenne)
je jedním z nejrozšířenějších travních druhů. Vyznačuje se rychlým klíčením a vzcházením. V dobrých podmínkách vzchází už za týden po výsevu. Na počátku vývoje trávníku rychle zakrývá půdu, chrání ji před nadměrným vypařováním vody a omezuje zaplevelení. Na jaře a počátkem léta (díky vlhkému počasí) jílek vytrvalý roste velmi dobře a přispívá tak k pěknému vzhledu trávníku. V letním období se růst zastavuje a je často napadán houbovitými chorobami (rzí, červenou nitkovatostí). V tomto období je potřebná pravidelná zálivka, nebo listy jílku zaschnou a zhnědnou. V září nastává opět období intenzivního růstu. V druhé polovině října dochází opět k zpomalení růstu a opět stoupá nebezpečí napadení houbovými chorobami. Jílek vytrvalý potřebuje častější sekání na nižší výšku, jinak řídne a z trávníku ustupuje.
Jílek vytrvalý – Lolium perenne
+výborná odolnost vůči zátěži
+ rychlé klíčení a vzcházení po výsevu
- nižší odolností vůči suchu
- vyšší nároky na údržbu
Při dodržení doporučené péče vytvoří jílek společně s dalšími travními druhy vysoce kvalitní trávník.
Psineček tenký (Agrostis capillaris)
žádná jiná tráva nevytváří tak hustý trávník. Má krátké podzemní i nadzemní výběžky. Po výsevu pomalu vzchází a plně vyvinutý drn vytváří většinou až v druhém roce. Je vytrvalý s vysokou konkurenční schopností. Na jaře se řadí mezi nejpozdnější trávy. Má úzké až středně široké listy, které se v průběhu roku zbarvují od šedozelené po žlutozelenou. Vytváří velmi hustý a jemný drn, který se může sekat až na výšku 4 mm. Nevýhodou psinečkového trávníku je jeho sklon k plstnatění, které se omezí pravidelným kosením trávníku a opakovanou vertikutací a aerifikací. V okrasných trávnících je vhodná kombinace s lipnicí luční.
Jílek mnohokvětý (Lolium multifrorum)
je přijatelný pouze ve směsích pro krajinné trávníky, kde svým rychlým vzcházením může zabránit erozi půdy a připravit lepší podmínky pro vzcházení ostatních trav.
Jetel plazivý (Trifolium repens)
je odolný k stresovým podmínkám (hlavně k suchu), je schopný dodávat do půdy dusík a tím částečně nahradit hnojení. V trávnících se jetel plazivý dobře kombinuje s lipnicí luční a jílkem vytrvalým. Odrůdy pro trávníkové využití musí splňovat požadavky: menší nárůst hmoty, drobné lístky, schopnost snášet nízké sekání 2,5-3 cm pro sekání kvetoucích hlávek, které jsou lákadlem pro včely.
Bojínek luční (Phleum pratense)
patří mezi nejznámější pícní trávy s výskytem na vlhčích místech. Je odolný vůči nízkým teplotám a sešlapávání. Svým charakteristickým cibulkatým obrůstáním může narušit estetický dojem trávníku.