Hydrofobnost půdy dokáže výrazně ovlivnit efektivnost závlahy trávníku

SWR (soil water repellency) neboli hydrofobnost půdy se vyskytuje na všech druzích půdy. Příčin může být několik, nejčastěji jde o organickou hmotu vznikající činností půdních hub a dalších mikroorganismů. Může být způsobena vymýváním vosku z listů, jehličí nebo pouhým rozkladem kořenů. Přímo v trávníku urychluje a využívá proces vzniku hydrofobnosti nejvíce kostřava červená z důvodu zvýšení konkurenčního tlaku vůči jiným rostlinám. Vyloučené organické látky pokryjí povrch půdních částic a zapříčiní jejich obtížnou smáčitelnost. Po zvlhčení a opětovném vysušení dochází v půdě k vytvoření hydrofobního povlaku, díky kterému na sebe velmi obtížně váže vodu.

Trávníky a to jakéhokoli druhu a stáří, hydrofobnosti nejsou ušetřeny, právě naopak. Nejčastěji se s tímto jevem setkáváme v substrátech (obsahující rašelinu) a v písčitých půdách ( pozor na písek těžený pod borovými lesy. Vosk z jehličí obaluje zrnka hydrofobním povlakem. Pro vznik hydrofobity stačí jen 3% hydrofobních zrn), které se pro dobrou propustnost a odolnost proti zhutnění využívají při zakládání a pěstování trávníků. U trávníků se SWR týká především problému obtížného přijímání vody, která obtéká hydrofobní oblasti s důsledkem zvýšeného povrchového odtoku a vzniku preferenčních (výhodnějších) cest ve vegetační vrstvě trávníku. Následky jsou jasné.  Snížená zádržnost vody negativně ovlivňuje efektivitu hnojení a tím dochází ke snížení produkce rostlin obsažených v trávníku.  Hydrofobnost půdy tak výrazně snižuje efektivnost všech druhů závlah.

Stupeň hydrofobnosti na půdě poznáte tzv. kapkovou zkouškou. Kapku umístíte na povrch suché půdy a čas, který kapka potřebuje ke vsáknutí určuje, jak hydrofobní půdu testujete. Při tomto testu mějte na mysli, že hydrofobnost je především ve vrchních vrstvách půdy, tedy ve vrstvách, které obsahují nejvíce organických hmot. Příznaky hydrofobnosti se s hloubkou půdního profilu snižují.

    
Hydrofobní půda negativně ovlivňuje trávníky ve formě vzniku suché skvrnitosti. Na postiženém trávníku se objevují suché, ostře ohraničené skvrny nepravidelného tvaru, kterými při závlaze voda nevsakuje a povrchově odtéká. A tak v místech, kde je půda postižená suchou skvrnitostí, zůstává bezprostředně po závlaze vegetační vrstva zcela suchá. Suchá skvrnitost se projevuje většinou třetí rok od založení trávníku. Při zanedbání vertikutace (odstranění plsti) a zároveň intenzivním hnojení se první příznaky suché skvrnitosti objevují už po půl roce od založení trávníku. První reakcí je obyčejně častá frekvence a zvýšení závlahových dávek, což má za následek zvýšený povrchový odtok a stav postiženého trávníku se stále zhoršuje díky stresu suchem.

Prevence vzniku a opatření proti suché skvrnitosti

Logickou prevencí může být udržování vlhkosti půdy nad kritickou hranicí, ale tato metoda je v rozporu s běžnou praxí a navíc vyšší vlhkost povrchové vrstvy půdy pod trávníkem zapříčiňuje hromadění organické hmoty (tedy i plsti), což vede k agresivnímu růstu určitých trávníkových odrůd, dále snižuje účinek hnojení (následkem je zvýšení frekvence hnojení).
Hydrofobnost půdy dokáží zmírnit půdní smáčedla, ale jen za předpokladu udržení optimálního množství organické hmoty. Pokud není dodržena tato podmínka, může navíc dojít ke zhoršení problémů s hydrofobností a k vytvoření pomalu vysychající vrstvy plsti.
Aplikací půdního smáčedla a fungicidu s velkou pravděpodobností odstraníte dosud obtížně řešitelný problém Čarodějné kruhovitosti trávníků.
Funkce půdního smáčedla - molekula smáčedel má dvě části. První hydrofobní část se nalepí na hydrofobní povrch a druhá z ní vytváří ramena, která zachycují molekuly vody z okolí.
I když jsou půdní smáčedla synteticky vyrobenou látkou a můžou být považovány za nebezpečnou chemikálii pro životní prostředí, lze správnou aplikací výrazně snížit znečištění vod pro jeho zamezení vyplavování pesticidů a nitrátů do spodních vrstev půdy.

Více informací ke smáčedlům a jejich dostupnosti obdržíte na telefonu 777 606065